Běžná bolest svalů objevující se obvykle pár hodin po zátěži nebo na druhý den je přirozená.
Bývá způsobena především nahromaděním metabolitů, např. kyseliny mléčné (laktátu).
Zcela odlišné jsou intenzivní bolestí a ztuhlost vznikající teprve 24 - 72 hodin po fyzické zátěži.
Označuje se jako "zpožděná svalová bolest" z angl. "Delayed Onset Muscle Soreness" (DOMS).
Mnozí ji znají jako "svalovou horečku" (Muscle Fever).
Nejčastěji se vyskytuje po přehnané fyzické zátěži, na kterou není organismus zvyklý.
Stav obvykle zhoršuje tzv. excentrická komponenta
Tedy když se svaly stahují a prodlužují zároveň
(např. sjezdové lyžování, běh na dlouhé tratě, plyometrická cvičení nebo trénink doskoků v atletice).
PŘÍČINY DOMS
Příčinou DOMS jsou mikroskopické trhliny svalových vláken.
Ty pak působí zánětlivou reakci s přesuny nitrosvalové tekutiny a elektrolytů.
V krvi osob s DOMS byly prokázány biochemické markery dokládající poškození svalových fibril (např. kreatinkináza nebo laktát dehydrogenáza)*.
Bolesti u DOMS tedy nezpůsobuje akumulace kyseliny mléčné (laktát), jak se často mylně uvádí.
Obvykle se projevují, jen pokud je sval napnutý, kontrahovaný nebo pod tlakem, nikoliv v klidu.
PRŮBĚH
Průběh DOMS se individuálně liší, přesto má většina podobný průběh.
Prvních 24 hodin bolesti teprve nabírají na intenzitě.
Během 3 dnů dosahují svého maxima.
Po 72 hodinách zpravidla začnou ustupovat.
Do 7 dnů po zátěži obvykle zmizí docela.
PREVENCE
Názory na opatření u DOMS nejsou dosud zcela jednotné.
Zde je ale několik typů, jak minimalizovat důsledky DOMS, např. po lyžování:
1. Lehká aerobní aktivita
Chůze (nebo jízda na cyklotrenažeru) může částečně přinést úlevu od bolestí.
Zlepšuje se totiž prokrvení a okysličení svalů, aktivita by měla být krátká (cca 20 minut) a nijak intenzivní.
2. Horká sprcha nebo koupel
Teplo aplikované ihned "po lyžování" nebo až po zklidňující procházce také podporuje zvýšenou cirkulaci krve.
3. Aktivní protažení měkkých tkání (IASTM)
Spolu se vznikem bolestí dochází k poškození a zkrácení svalových fibril a svalových obalů (fascií).
Lokální otok a omezení mikrocirkulace výrazně zvyšují náchylnost těchto struktur k další mikrotraumatizaci.
Proto jsou mimořádně přínosné techniky aktivní "Soft Tissue Manipulation", včetně efektivního protažení svalových i vazivových fibril.
Příkladem je ProStretch Shoulder Flex u poškození ramenního pletence.
4. Perkusní rázová terapie
Nejúčinnější je perkusní terapie .
5. Pěnový válec a myofasciální uvolnění
Citlivé použití (myofasciální relaxace) masážní tyče nebo míče může být velkou pomocí.
Méně účinné jsou, pokud se použijí příliš pozdě, protože proces "vychladnutí" svalů už může být ukončen.
Prvních 24 hodin není vhodné provádět hlubokou tkáňovou masáž nebo agresivní strečink.
6. Aktivní oblečení
Některé speciální oblečení zvyšuje schopnost těla regenerovat, zlepšuje okysličení a může přispět ke zkrácení příznaků DOMS.
* - Black et al 2008, Cleak et al 1992, MacIntyre et al 2001, Cheung et al 2003, Dutto and Braun 2004, Paschalis 2007