Rázová vlna (shock wave) vzniká uvolněním značné energie z velmi malého bodu a vibrace se přenesou do jeho okolí.
Jsou známé např.jako zdroj velkého třesku při překonávání rychlosti zvuku u supersoniků.
Tzv. sonický třesk vznikající při překonávání zvukové bariéry u nadzvukových stíhaček může způsobit drobná poškození trupu letadel nebo rozbíjet okna budov v blízkém okolí.
Je to tedy zvláštní druh vibrace a je velmi silná.
RÁZOVÉ VLNY V LÉČBĚ NEMOCÍ
Rázové vlny se v medicině poprvé uplatnily už v 80. letech minulého století.
Tzv. léčba mimotělní rázovou vlnou se nejprve uplatnila při drcení žlučových a později i ledvinových kamenů (Extracorporeal Shock Wave Lithotripsy - ESWL).
Koncem 90. let se začala léčba rázovou vlnou prosazovat i oblasti muskuloskeletálních bolestí, tedy postižení svalů, šlach, úponů a kostí.
Mnozí měli v té době za to, že léčba rázovou vlnou (ESWT - Extracorporeal Shock Wave Therapy)
- snižuje zánět
- narušuje jizevnaté tkáně
- stimuluje hojení ran a
- tlumí bolesti.
ESWT se zpočátku skutečně zdála být slibnou alternativou.
Její neinvazivní povaha a bezpečnost léčby rázovou vlnou vedla k jejímu rychlému rozšíření až nadužívání.
Nejčastěji byla využívána u laterální epikondylitidy (tenisový loket, veslařský loket), ale také u plantární fasciitidy, kalcifikující tendinidy ramene, apod.
EPIKONDYLITIDA
Mechanismus účinu ESWT u tenisového lokte není dosud zcela jasný.
Neexistuje ale ani shoda na způsobu léčby, resp. protokolech.
Rozsáhlejší srovnávací studie (Buchbinder at all, 2005) navíc nezjistila žádný statisticky významný přínos ESWT v léčbě tenisového lokte.
Bylo prokázáno krátkodobé snížení bolestí a síly bezbolestného úchopu.
Nebyl ale pozorován žádný dlouhodobý léčebný efekt.
Ani pozdější studie však nijak nepodpořily používání ESWT v samotné léčbě tenisového lokte (např. Schleicher et al, 2010).
Golfový loket (mediální epikondylitida) je podobný častějšímu tenisovému lokti.
Ale ani u tohoto problému nebyly léčebné účinky prokázány (např. Krishek et all, 2001, Haake et all, 2020, Ho et all, 2007, aj.).
Aplikace rázových vln má smysl pro zmírnění bolesti namísto analgetik.
Řešení příčiny epikondylitidy, resp. její léčbu očekávat nelze.
Občas udávaná 50% "úspěšnost" (u cca poloviny případů) je přičítána spíše spontánnímu hojení.
K němu dochází stejně rychle (či pomalu) i u pacientů bez aplikace ESWT.
Výsledky se totiž neliší od skupin s placebem (tedy bez použití rázové vlny).
RAMENO, ACHILLOVA ŠLACHA
Rázová vlna byla později zkoušena i u zánětu Achillovy šlachy nebo ramenních úponů .
Také u nich byl prokázán krátkodobý útlum bolestí srovnatelný s transkutánní elektrickou nervovou stimulací (TENS ).
Žádná studie ale nepřinesla přesvědčivé léčebné výsledky.
(např. NICE, 2009, Harniman et al,2004, Washington State Department of Labor and Industries, 2003, aj.).
BOLESTI ZAD
U bolestí zad měla terapie rázovou vlnou podobné výsledky jako transkutánní nervová stimulace (TENS).
Dochází tedy ke zmírnění bolestí (viz např. Seco et al, 2011), ale léčebný efekt je rovněž minimální.
ACHILLOVA ŠLACHA
Kearny a Costa (2010) zjišťovali důkazy o účinnosti ESWT u zánětu Achillovy šlachy.
Podle nich lze doporučit excentrické zatěžování (např. terapie dle Alfredsona) nebo i rázovou vlnu.
A to přesto, že jsou důkazy o efektivitě ESWT s výjimkou útlumu bolestí nedostatečné.
SKOKANSKÉ KOLENO
U patelární tendinopatie (skokanské koleno ) je však účinek ESWT jen srovnatelný s placebem (Gaida a Cook, 2011).
Ke stejným závěrům došli i dánští a holandští vědci v multicentrické studii - dlouhodobé výsledky byly u léčených ESWT i s placebem shodné (Zwerver, 2010).
Sledovat lze analgetický efekt zřejmě cestou hyperstimulační analgezie (Rompe et all, 1996), opět podobně jako TENS.
Ani u patelární tendinopatie nelze s výjimkou tlumení bolestí od ESWT očekávat významnější léčebný efekt.
VÝZNAM ESWT U MYOSKELETÁLNÍCH PROBLÉMŮ
Po počátečním nadšení z rázových vln v ortopedii, rehabilitaci či fyzioterapii se ukazuje jejich velmi omezený léčebný účinek.
Zpočátku se objevil nespočet publikací, dle kterých po aplikaci rázové vlny došlo ke zlepšení stavu.
Zásadní problém těchto studií byla absence porovnání se stejnými pacienty bez léčení ESWT.
Nebylo tak jasné, zda zlepšení bylo skutečně důsledkem aplikace rázové vlny.
A nebo zda by k němu nedošlo tak jako tak, tedy i bez použití drahých přístrojů.
Velké srovnávací studie později ukázaly, že rychlost hojení a dlouhodobé výsledky byly prakticky stejné jak u aplikace ESWT jako u placeba.
Prokazatelný je ale krátkodobý protibolestivý účinek na principu podobném TENS.
K blokování přenosu bolesti na úrovni zadních kořenů míšních však zcela postačují miniaturní osobní přístroje ,
Ty mají v tomto směru stejnou účinnost jako drahá vysokoenergetická zařízení.
