CERVIKOKRANIÁLNÍ SYNDROM: bolest hlavy od krční páteře

cervicokranial_syndrome1084x284

Největší skupinu hlavy bolestí hlavy tvoří tzv. cervikogenní bolesti neboli cervikokraniální syndrom (CC syndrom).

Tento termín zavedl již v roce 1983 jeden ze zakladatelů International Headache Society   prof. Ottar Sjaastad z Norska 1.

Označuje občasné jednostranné bolesti hlavy trvající od 3 hodin do 1 týdne a opakující se v intervalech 2 dny až 2 měsíce.

 


occipital_pain_1084x291

PŘÍZNAKY

Bolesti jsou jsou obvykle střední intenzity, lokalizované v šíji či týlní oblasti.

Vyzařují do čela, očnice, temene nebo uší.

Během ataky zpravidla nedochází ke střídání stran, v průběhu záchvatu se bolesti mohou měnit v difuzní.

K typickým příznakům  CC syndromu patří:

⇒ omezená hybnost hlavy, zejména rotace
⇒ obtížnější polykání
hlava posunutá vpřed
bolesti ramen a horní části zad
⇒ citlivost, bolestivost a slabost krčních svalů
⇒ časté cvakání či praskání v krčních obratlech při normálních pohybech hlavou
bolesti obličeje přenesené z krční oblasti

 


fotophobia1084x295

DALŠÍ PROJEVY

Častěji postihují ženy a nezřídka je doprovází

⇒ nevolnost
zvracení
⇒ světloplachost (fotofobie)
⇒ zvýšená dráždivost
závratě
rozmazané vidění na straně bolestí
⇒ slzení a
⇒ překrvení spojivkových cév

 Cervikokraniální syndrom patří spolu s tenzní cefaleou a migrénou mezi nejčastější bolesti hlavy vůbec.

 


trigeminovascular_complexCZ_1084x456

PŘÍČINY

Příčinou je onemocnění nebo dysfunkce struktur šíje.

Důležitou úlohu hraje blízkost trigeminovaskulárního komplexu a struktur krční páteře.

Někteří autoři se domnívají, že běžnou a v podstatě hlavní příčinou cervikogenních bolestí ve středním a pozdějším věku je krční spondylóza  .

Podle jiných je možné, že cervikogenní syndrom je pouze určitou variantou migrény generované z horní krční páteře.

 


CTRAC_32
TERAPIE

Klíčovou úlohu ve zvládání cervikokraniálního syndromu hrají odpovídající fyzikální metody:

⇒ dynamická trakce   
⇒ elektroterapie (TENS/EMS  ), ať již samostatně  nebo v kombinovaných přístrojích  
⇒ mobilizace a manipulace měkkých tkání (např. IASTM  )
⇒ neuromuskulární perkuse  
⇒ vodoléčba
⇒ cvičení
⇒ reflexní metody
⇒ akupunktura aj.

V úporných případech může být nezbytná farmakoterapie (např. nesteroidní antirevmatika s myorelaxancii)´.

Cervikogenní bolesti se však mohou kombinovat i s jinými typy, nejčastěji s migrénou nebo tenzní cefaleou.

 

feeling_great_1083

 


1 - Sjaastad O, Saunte C, Hovdahl H, et al.“Cervicogenic” headache. An hypothesisCephalalgia 1983, 3:249–256.