CO JSOU TENZNÍ BOLESTI HLAVY
Jde o nejčastější formu tzv. cefalgie neboli cefaley (bolestí hlavy) - Tension Type Headache / TTH/.
Většina pacientů s akutním tenzním typem bolestí se neobrátí na lékaře, ale léčí se různými způsoby sama.
Název tenzní byl odvozen od skutečnosti, že u nemocných jsou často zjištěny svalové kontraktury (tenze) šíjových a perikraniálních svalů.
Ukázalo se však, že ty jsou přítomny jen asi u poloviny případů TTH.
Úměra mezi svalovou aktivitou šíjových svalů a intenzitou bolesti ale nikdy nebyla jednoznačně prokázána.
JAK TENZNÍ BOLESTI HLAVY VZNIKAJÍ
Mechanismus vzniku TTH není dosud zcela objasněný.
Každopádně lze mezi příčiny počítat
- psychosociální napětí
- každodenní stresy
- nefyziologické pracovní pozice (např. práce u počítače )
- úzkostné stavy (anxieta)
- deprese
- abusus alkoholu, tabáku či kofeinu
- únava očí
- fyzické či psychické vypětí, resp. přetěžování a
- různé emoční vlivy.
U velké části pacientek s chronickou TTH se však při volní aktivitě šíjových svalů vyskytuje koaktivace (současné kontrakce) antagonistů.
Svalová tenze tedy může být jak příčinou bolesti z důvodu přetížení svalů, tak jen zvláštní motorickou reakcí na bolest.
Ve stažených svalech je snížený průtok krve s následnou ischemií (nedostatečné okysličení)
Omezené prokrvení vede k místnímu hromadění kyselých produktů metabolismu (lokální acidóza).
Zvýšeným svalovým napětím mohou být postiženy i svaly epikraniální, temporomandibulární a krční svaly.
Zejména v oblasti přímých a šikmých hlavových svalů (scaleni) nacházíme velmi často tzv. spouštěcí body (trigger points /TP/).
Např. odborníci z madridské Univerzity krále Juana Carlose (URJC) vedení profesorem FERNÁNDEZ-de-las-Peñas prokázali , že aktivní TP v oblasti trapézového svalu (m. trapezius), zdvihače hlavy (m. sternocleidomastoideus) a spánkových svalů (m. temporalis) souvisejí právě s chronickou tenzní bolestí hlavy (cTTH).
Jedinci s aktivními TP navíc udávali vyšší intenzitu a delší trvání bolestí, než ti latentními TP.
Ve srovnání s latentními TP experti navíc v případě aktivních TP pozorovali častější a více předsunuté držení hlavy (forward head posture - FHP), které je považováno za jednu z hlavních příčin tzv. Text Neck .
I tato zjištění potvrzují názory, že správně a pravidelně prováděné fyzikální metody zaměřené na úpravu svalového napětí (např. Cervio ), zlepšení krevní perfuze (průtoku) a eliminaci trigger pointů mohou zcela či alespoň z velké části odstranit a předcházet případům chronických tenzních bolestí hlavy.
PŘÍZNAKY TENZNÍ CEFALEY
Tenzní formu bolestí hlavy nejčastěji provázejí následující příznaky:
- mírná až střední bolest nebo tlak čelní či temenní oblasti nebo po stranách hlavy
- bolesti se objevují až v průběhu dne (odpolední hodiny)
- nespavost a pocit silné únavy
- podrážděnost
- neschopnost koncentrace
- mírná přecitlivělost na světlo a hluk
- svalové bolesti
Často se popisuje pocit utaženého pásu kolem hlavy, tupá bolest nebo tlak, který je vyvolaný stresem, přetížením krčních svalů, depresemi nebo úzkostí (anxietou).
Příznaky se mohou vyskytnout i víckrát než 15 dní v měsíci (v chronické fázi) a trvají od 30 minut až po celý týden.
DIAGNOZA
Bohužel dodnes nejsou žádné diagnostické testy, které by bezpečně potvrdily tenzní typ bolestí hlavy.
Samotná diagnoza se tedy opírá o osobní a rodinnou anamnézu, rozbor příznaků a samotné vyšetření.
Protože příznaky jsou podobné i tzv. sekundárním bolestem hlavy vyvolanými jinými onemocněními, musí lékař vždy zvážit i takovou možnost.
To platí zejména u nově vzniklých případů či měnící se povaze bolestí a také u progresivně se zvyšující frekvenci výskytu.
Příkladem sekundární cefaley je např. nadužívání / předávkování léků nebo strukturální léze mozku.
V řadě případů je obtížné odlišit tenzní typ od ataku migrény.
Ale u tenzního typu se např. bolesti nezhoršují při fyzické aktivitě, neprovází je zvracení, a pokud je přítomna nevolnost, nebývá výrazná.
Záchvat migrény bývá až v 80% doprovázený zvýšenou citlivostí na světlo i zvuk, což u tenzních bolestí hlavy není.
Může se ale stát, že TTH spustí ataku migrenózních bolestí.
LÉČEBNÉ MOŽNOSTI
Bohužel, většina lidí řeší bolesti hlavy volně prodejnými léky (acylpyrin, ibuprofen, naproxen, acetaminofen, apod.).
Optimální cestou jsou fyzikální metody, které jsou na rozdíl od farmakoterapie prosté vedlejších účinků a bez rizika vzniku lékové závislosti.
Mezi nejmodernější přístroje patří elektronická "chobotnice" OctoBrane .
U případů
Některé typy tenzních bolestí však ustoupí teprve po lécích na lékařský předpis (např. tricyklická antidepresiva - TCA)
U ojedinělých či KRÁTKODOBÝCH případů může být taková cesta vhodná, zejména pak kombinace nesteroidních antiflogistik s myorelaxancii (u depresivních typů je vhodný amitriptylin).
U farmakoterapie je třeba mít na paměti, že velmi snadno vzniká silný návyk na analgetika.
Jakmile se podaří krátkodobou bolest zvládnout, je nutno léky rychle vysadit.
(pozor, vznik závislosti na analgetika často podporuje kofein!)
U CHRONICKÝCH případů je tedy řešení podstatně složitější.
Nezbývá než maximálně využívat kombinace psychologické (v případě nutnosti i farmakologické) a především fyzioterapeutické relaxace.
I u chronických stavů se velmi dobře uplatní OctoBrane .
Vhodné jsou relaxační techniky a pomůcky, pomáhá i aplikace tepla.
U přetížení krčních svalů se osvědčila kombinace transkutánní elektrostimulace s tepelným FIR zářením (např. QuadraCore ) nebo jen samotným TENS/EMS (např. Dual SmartTens M2 ).
Odstranění aktivních i latentních trigger pointů v krčních svalech je nejjednodušší pomocí dobrého perkusoru (např. Booster FT ).
Kromě fyzikálních metod lze provádět obstřiky bolestivých bodů a zaměřit se na svalovou i mentální uvolnění.
Významná může být změna životního stylu – pravidelný režim s dodržováním pravidelného času pro spánek a stravování.
Všechna preventivní opatření je nutno dodržovat po několik měsíců.
