Migréna

headache_1084x323

Název migréna pochází z řeckého výrazu hemikrania (ἡμικρανία), který byl zkomolen překladu do latiny na hemigranea.

Jeho starofrancouzským překladem pak vznikl název "migraine" (migréna).

Jak tedy ze samotného názvu vyplývá, jedná se o bolesti zejména jedné poloviny hlavy.

Jde o opakované ataky mírných až velmi intenzivních bolestí trvajících obvykle mezi 2 a 72 hodinami.

Migréna je velmi častá a postihuje zhruba každého sedmého člověka.

 


migraine_aura2_1084x304

TYPY MIGRÉN

 Obecně se vyskytují dva typy migrény - s aurou /MA/ (někdy označovaný jako "klasická") a bez aury /MO/.

Aura je skupina zejména neurologických příznaků, které se vyskytují u 30-40% pacientů zpravidla před nástupem migrenózního ataku.

Patří k nim přechodné zrakové, senzitivní, řečové nebo jiné poruchy, které obvykle netrvají déle než hodinu.

Pokud se aura dostavuje pravidelně před nástupem bolestí, může sloužit jako určitý varovný signál.

„Jednoduchá“ migréna (migréna bez aury - MO)

Většina pacientů s migrénou (kolem 65% procent) trpí migrénou bez aury.

Mezi její symptomy patří silné a opakující se bolesti hlavy hlavně na jedné straně, během záchvatu se ale mohou strany vystřídat.

Stejně tak se ale mohou vystřídat mezi jednotlivými záchvaty nebo se mohou dokonce postupně rozšířit na celou hlavu.

Při „jednoduché“ migréně tuto ostrou, tepající bolest obecně doprovází nevolnost, zvracení a přecitlivělost na světlo, zvuky a pachy.

Záchvat může trvat od čtyř až do 72 hodin.

Při záchvatu migrény nemá postižený obvykle jinou možnost než ležet v tiché temné místnosti až do doby, kdy symptomy odezní.

 

„Klasická“ migréna (migréna s aurou - MA)

Přibližně pro asi 35% postižených je začátkem záchvatu aura.

Pro tuto fázi je charakteristická řada neurologických symptomů (symptomy aury).

Ty se obvykle během 5 - 20 minut rapidně zhorší a přetrvávají po dobu od 30 do 60 minut.

 

Opatření k prevenci i zmírnění potíží jsou u obou typů shodné.

 


spouštěče_migrény_1084x243

SPOUŠTĚCÍ MECHANISMY (TRIGGERS)

Migrenózní záchvat mohou vyvolat různé situace, mezi které patří např.

 → hormonální změny u žen

Zdá se, že změny hladiny estrogenů (jako např. v průběhu menstruačního cyklu, těhotenství nebo po menopause) vyvolávají u mnoha žen bolesti hlavy.

Stejně tak hormonální léčba nebo perorální antikoncepce také mohou potíže zhoršovat.

A naopak některé ženy udávají, že při používání této medikace se jejich potíže zmírnily.

→ alkohol a kofein

Konzumace alkoholu (zejména vína) a příliš mnoho kofeinu je dalším příkladem migrenózních triggerů.

stress

Psychická zátěž v práci či doma může být příčinou migrény.

→ senzorické stimuly

Intenzivní světlo nebo záblesky mohou stejně jako hlasitá hudba nebo hluk vyvolat migrenózní bolesti hlavy.

Totéž platí o intenzivních pachových stimulech (parfémy, ředidla, pasivní kouření apod.), které u některých lidí způsobují atak migrény

→ poruchy spánku

 Spánková deprivace nebo příliš mnoho spánku u některých lidí může spustit migrénu.

fyzické vlivy 

Intenzivní fyzická námaha (včetně sexuální aktivity) může vést k migrenózním stavům. 

→ změny počasí

Vyprovokovat migrénu může i pouhá změna barometrického tlaku.

→ medikace

 Perorální kontraceptiva a vazodilatační léky (např. nitroglycerin) mohou projevy migrény zhoršovat.

potraviny

Např. zrající sýry a slané zpracované potraviny jsou také známými spouštěči úporných bolestí hlavy

→ potravinová aditiva

Lidé trpící migrenózními stavy by se také měli vyhýbat některým přísadám obsaženým v mnoha potravinách, jako jsou umělá sladidla nebo glutaman sodný (MSG).

 

 

 



4fáze_migrény_1084x371


PRŮBĚH

Klasický záchvat migrény se dělí do čtyř stádií, jejichž intenzita se u jednotlivých pacientů liší a může se postupem času měnit.


Premonitorní (prodromální) stadium

Záchvat migrény se obvykle ohlásí několik hodin nebo dní předem únavou, podrážděností, euforií, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak jejím zvýšením a/nebo sníženou schopnosti odolávat každodennímu tlaku.

Typická je také ztráta koncentrace, deprese, obtíže s mluvením i čtením.

U řady postižených se již v této fázi dostavuje nevolnost, přecitlivělost na světlo i zvuk, časté močení a svalové napěti a ztuhlost.


Aura

U zhruba 15% postižených je začátkem záchvatu aura .

V této fázi jsou typické různé neurologické příznaky, včetně zhoršeného vidění, ztráty koncentrace a obtíží s mluvením.

Nejčastější je vidění záblesků, jisker či světlých bodů nebo naopak slepá místa.

Dále se vyskytuje řada senzorických symptomů, například brnění a nepříjemný pocitu na jedné straně těla.

Typické je také "zvonění v uších" (tinitus), změny chuti nebo čichu

Během 5 - 20 minut se symptomy obvykle výrazně zhorší a přetrvávají po dobu 30 - 60 minut.

 

Fáze bolestí hlavy (hlavní záchvat)

V tomto stádiu se projevuje silná bolest hlavy, která může u některých pacientů být doprovázena dalšími symptomy, jako je nevolnost nebo zvracení a průjem.

Protože běžné senzorické podněty (např. sluneční světlo, hudba, hovor nebo hluk), bolest zhoršují, trpící člověk se většinou stáhne do temné a tiché místnosti.

Bez léčby může toto stádium trvat od čtyř až do 72 hodin.

Stádium odeznívání (postdromální fáze)

Během tohoto stádia symptomy migrény postupně odeznívají.

Pacienti jsou však často zcela vyčerpaní, trpí výkyvy nálad a může u nich docházet k poruchám soustředění.

Ty mohou přetrvávat ještě dva dny po záchvatu.


Pozn:
To, co ve stádiích migrény zahrnuto není, je strach z dalšího záchvatu, který mnozí pacienti pociťují v obdobích bez bolesti.
V nejhorších případech se tento strach stane stálým společníkem, který přeroste v pocit trvalé úzkosti a může narušovat rodinný život, vztahy, kariéru i volný čas postiženého.

 

 


brain_stroke_1084x390

RIZIKA

U lidí s migrénou (především s MA) je 3-4x vyšší riziko iktu ("mozkové mrtvice") než u běžné populace.

To platí zejména u žen ve věku do 45 let, u kterých se MA rozvinula až v pozdějším věku. 

Zdá se, že totéž platí i o transitorní ischemické atace (TIA), která má podobné příznaky, jako iktus, ale brzy zcela ustupují.

Má se za to, že v průběhu ataky dochází k přechodnému zúžení krevních cév, které mohou působit zvýšenou tendenci ke vzniku krevních sraženin.

 


migraine_headache1084x332OPATŘENÍ / LÉČBA

Cílem opatření (léčby) migrény je zmírnění příznaků (bolestí, zvracení, hypersenzitivity, atd.) a prevence dalších záchvatů.

Farmakoterapeutické možnosti jsou široké a většina pacientů s migrénou je dobře zná.

Značnou spotřebu léků mohou významně snížit vhodné nefarmakologické postupy.

Ticho a tma

Jakmile se objeví příznaky, je třeba vyhledat tichou a tmavou místnost, zavřít oči a odpočívat (nebo se krátce prospat).

Mnohým pomáhá studený obklad na čelo a konzumace velkého množství tekutin.

Optimální spánkový a stravovací režim

Příliš málo nebo naopak mnoho spánku škodí.

Nastavte si konzistentní každodenní režim spánku i vstávání.

Snažte se podobně upravit i stravovací rutiny.

TENS (transkutánní neurostimulace)

TENS tlumí časté epizodické i chronické migrenózní stavy a snižuje zároveň frekvenci záchvatů.

Autoadhezivní elektrody se umístí oboustranně nad třetí větev n. trigeminus (nad očnice).
(nikdy se nesmějí elektrody umístit na spánky nebo přímo na obličej)

Stimulací nervových zakončení na čele pomáhají tlumit bolesti hlavy.

Studie ukazují, že u více než 80% pacientů došlo po použití TENS ke snížení intenzity příznaků. 

Optimální jsou bezdrátové minipřístroje (např. MiniTENS S1 Wireless  ).

 

TMS vibrace a tlaková relaxace

Transkraniální magnetická stimulace (TMS) využívá velmi diskrétního magnetického pole ke stimulaci nervových buněk primárně k utlumení depresivních stavů.

V kombinaci s vysokofrekvenčními mikrovibracemi ovlivňuje krevní oběh (vazokonstrikci) i svalové tenze (např.  OctoBrane    .).

Tlumí také psychické napětí a nespavost (triggery).

 

Fyzikální terapie

V řadě případů jsou ztuhlé, bolestivé svaly krku, ramen a horních zad spíše příčinou (trigger) než příznakem migrény.

Ale i tam, kde jsou naopak tenze a diskomfort spíš projevy než příčina, může pomoci bolesti utlumit speciální fyzikální terapie.

Aktivní způsoby

  • mobilizace kloubů a měkkých tkání
  • myofasciální release (ASTM)
  • strečink a protahovací cviky

Pasivní způsoby

  • masáž
  • teplo / chlad
  • ultrazvuk

 

 feeling_great_1083