Nejprve je třeba říci, že "není teplo jako teplo".
Zahřívání povrchu kůže teplými předměty sice působí příjemně, ale lokální zvýšení teploty kůže a podkoží zvýší průtok krve, které teplo odvádí pryč.
Bez popálení kůže příliš horkým předmětem se ale větší množství tepelné energie pouhým vedením tepla do tkání uložených více než pár milimetrů dostat ani nemůže.
Nezáleží přitom, zda jde o gelový polštářek zahřátý v mikrovlnce nebo dečku vyhřívanou odporovým drátem.
Princip je stejný jako u klasické gumové zahřívací lahve z dob našich babiček.
Moderní věda teprve nedávno objevila, že zcela jiná situace je u dlouhovlnného infračerveného záření označovaného zkratkou FIR.
To přímo proniká až do hloubky několika centimetrů a tam působí na tkáně a buňky.
Sama kůže se přitom nijak nepřehřívá a nehrozí riziko popálenin.
Aktivní Far InfraRed (FIR) bandáže využívají princip tepelné radiace.
Teplo se přenáší vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí - jen u kapalin a plynů, případně plasmy) a zářením (radiací).
Radiačním (vyzařovaným) teplem se přenáší energie ze zdroje záření do určitého objektu.
V případě FIR bandáží je objektem, který je přímo vyhříván, lidský organismus.
Karbonový materiál (cabric®), ze kterého jsou vyrobeny aktivní FIR prvky, vysílají dlouhovlnné infračervené záření, které naše tělo absorbuje na stejné, velmi nízké frekvenci.
Tento proces se nazývá rezonační absorpce.
Jedná se o absorpci elektromagnetické energie na frekvenci, kdy je energie fotonu rovna kvantu excitační energie absorbujícího systému.
Tento proces vybuzuje lidské tělo na buněčné a molekulární úrovni.
Zároveň produkuje řadu fyzikálních a chemických změn, z nichž některé mají přímý vliv na buněčnou reparaci a rekonvalescenci organismu.
Karbonové termočlánky emitují infračervené záření o dlouhé vlnové délce, které penetruje do lidských tkání až 8 cm hluboko pod kůži.
Tato světelná energie se v organismu mění na tepelnou.
Kromě přímého biologického efektu na úrovni buněčných membrán má FIR záření rovněž obecný tepelný efekt (zvyšuje prokrvení až o 200%).
Tkáně se neprohřívají pouhým vedením tepla z povrchu kůže (např. termoforem nebo polštářkem ohřátým v mikrovlnné troubě), ale přímým efektem přeměny FIR záření v hloubce tkání.
Nedochází tak k přehřátí povrchových vrstev kůže a podkoží.
Proto ani není podstatné, zda-li karbonový zdroj FIR záření těsně přiléhá k povrchu kůže či nikoliv (naopak pacient může mít pocit, že cabric není dostatečně "teplý").
Termoreceptory v kůži vnímají také FIR jako tepelné záření a zpravidla i aplikace karbonovými zdroji je pociťována obdobně jako aplikace kondukčního tepla.