Femoroacetabulární impingement syndrom (FAIS) je pohybově podmíněné klinické onemocnění kyčelního kloubu.
(výraz impingement pochází z lat. impingere - narážet, utlačovat, interferovat)
Příčinou FAIS je patologický kontakt mezi proximální (horní) částí stehenní kosti (femur) a jamkou kyčelního kloubu (acetabulum).
FAIS v dlouhodobém horizontu vede k degenerativním změnám a artróze kyčelního kloubu.
V zásadě se rozlišují tři typy postižení:
CAM
V tomto případě je hlavice stehenní kosti asférická, oploštělá a to přispívá k nesprávnému kontaktu mezi hlavicí a jamkou.
(CAM pochází z holandského výrazu označujícího "ozubené kolo").
Přečnívající části hlavice se dostávají do kontaktu s okrajem kloubní jamky a dochází k bolestem.
Příčinou CAM může být avaskulární nekróza v anamnéze, zlomenina nebo tzv. epifyzeolýza hlavy femoru SCFE (coxa vara adolescentium).
Tento typ je častější u mladých atletických mužů.
Pincer
U tohoto typu je zpravidla hlavice stehenní kosti v pořádku a příčinou je výrazně hlubší jamka.
Při pohybu se stehenní kost opětovně dostává do kontaktu s okrajem acetabula (jamky) a vznikají typické bolesti.
Kombinovaný typ
V těchto případech jde o poruchu jak hlavice, tak jamky.
Pacienti obvykle trpí tzv. skluzem proximální femorální epifýzy (slipped capital femoral epiphysis - SCFE), tedy vrozenou vývojovou vadou kyčelních kloubů.
Ta se projevuje různým stupněm instability kyčelních kloubů, resp. různým stupněm vyosení hlavice femoru z centra acetabula.
Odhaduje se, že až 85% jedinců s FAI syndromem má tento typ postižení.
Morfologie kloubu CAM i pincer mohou vést k destrukci kloubní chrupavky i labra, a to jeho "uskřípnutím" (impingement) mezi okraj jamky a hlavici stehenní kosti během pohybu v kloubu.
(Labrum je vazivový prstenec po obvodu kyčelní jamky a spolu s kloubním pouzdrem udržují správné postavení v kloubu / fakticky zvětšuje kloubní plochu až o pětinu/. Vytváří „těsnění“, pomocí něhož se udržuje kloubní tekutina uvnitř kloubu a brání tak přímému kontaktu styčných ploch. Snižuje tím jejich tření, zajišťuje rovnoměrné působení tlakových sil a zároveň zajišťuje výživu kloubní chrupavky.)
Metabolické analýzy tkáňových vzorků ukazují, že u FAI syndromu jsou dominantní lokalizací zánětlivých a degenerativních změn kyčelního kloubu jeho chrupavky.
Jinými slovy, u femoroacetabulárního syndromu jsou nejvíce postiženy chrupavky jamky i kloubní hlavice.
PŘÍZNAKY
Primárními příznaky FAI syndromu jsou:
- mírné až intenzivní bolesti v kyčelní či tříselné oblasti závislé na pohybu nebo poloze
- bolest lokalizovaná ve stehnu, v bedrech nebo hýžďové krajině
- ztuhlost kloubu
- omezený rozsah pohybů v kyčelním kloubu
- cvakání nebo přeskakování při pohybech kloubu
- zablokování kloubu
- snížená schopnost běžných denních aktivit či sporu
OPATŘENÍ
V současné době neexistují spolehlivé důkazy, které by preferovaly jakoukoliv definitivní léčbu FAI syndromu.
Chirurgické řešení
Odborníci se stále snaží hledat co nejlepší způsob, jak tyto potíže zvládat:
- dříve preferovaná kyčelní artroskopie (AS) přináší v nejlepším jen krátkodobý efekt
- AS zpravidla zahrnuje acetabuloplastiku, korekci labra s odstraněním poškozených tkání a/nebo femoroplastiku
Ukazuje se však, že samotná chirurgická korekce vede jen k omezenému zlepšení pohybů v kloubu (a bolestí), pokud není doprovázena pooperačním fyzioterapeutickým programem (cca 2-12 týdnů po operaci).
Konzervativní postup
Někteří specialisté tvrdí, že cílem konzervativních protokolů musí být zlepšení neuromuskulárních funkcí.
K hlavním příčinám FAI totiž patří ochabnutí hlubokých kyčelních svalů a následné omezení dynamické stability kloubu.
Vhodné je proto posilování hlubokých rotátorů kyčle, abduktorů i flexorů, a to ve všech rovinách.
Důležité je zlepšování stability trupu a cvičení rovnováhy ve stoje.
Při porovnávání výsledků chirurgické a konzervativní léčby však dosud nebyl prokázán významný rozdíl.
Navíc v průběhu dvou let nedošlo ani v jedné skupině k žádnému prokazatelnému zlepšení.
Bandáž
Odborníci zkoumali okamžitý i dlouhodobý účinek nošení speciální bandáže (konkrétně Don Joy S.E.R.F. - Stability through External Rotation of the Femur modelu).
Zjistili, že tato bandáž modifikuje kinematiku pacientů s FAIS omezením jejich pohybů spojených s FAIS u běžných aktivit (dřep, chůze po schodech).
Nemění ji ale u dřepu na jedné noze.
Zjištěné omezení pohybů nevedlo ke zmírnění bolestí či jinému zlepšení ani bezprostředně, ani po 4 týdnech nošení bandáže.
Je možné, že určitá skupina pacientů s FAIS může mít z bandáže nějaký užitek, ale zcela jistě většina.
Ani speciální bandáže tedy definitivním (a účinným) řešením zřejmě nejsou.
Fyzikální terapie
Fyzioterapie po dobu cca 14 týdnů následující artroskopii klinicky významně zlepšuje výsledek léčby v porovnání s chirurgickým výkonem bez následné rehabilitace.
Stejně jako u prostého konzervativního postupu (tedy bez předchozí artroskopie) je nezbytná eliminace trigger-pointů, volitelně i bederní mobilizace (k dispozici jsou podrobné léčebné protokoly).
Technika myofasciální mobilizace (např. ART /Active Release Techniques/ a Grastonova IASTM /Instrument Assisted Soft Tissue Mobilisation - např. Hyperblade / jsou prokazatelně výjimečně účinné při rozrušení jizevnatých tkání.
Tyto metody pomáhají uvolnit stažené svaly kolem kloubu, zvyšovat rozsah pohybů a zlepšit prokrvení tkání (stimulace regenerace a hojení).
Řada autorů doporučuje použití Red Light Therapy (RLT, např. Lumipax II ), která kromě útlumu bolesti rovněž zvyšuje průtok krve ošetřovanou oblasti a redukuje zánětlivé procesy.
Navíc dokáže stimulovat fibroblasty (buňky vytvářející mj.kolagen) a energie fotonů RLT je až do hloubky několika centimetrů absorbována mitochondriemi uvnitř buněk, které zajišťují energii na buněčné úrovni.
K uvolnění myofasciálních restrikcí v okolí kloubu lze s úspěchem využít i perkusor (např. Booster FT ), je však třeba vyvarovat se přímé aplikaci na povrchově uložené kostěné struktury (sedací hrboly nebo hlavice stehenní kosti).
TIP: model FT Master je vybavený speciální elektronikou, která při nebezpečném kontaktu s hlavice s kostí motor přístroje automaticky zastaví, aby nedošlo k poškození kostních struktur, úponů a vazů.
PROGNÓZA
Velký počet případů symptomatických FAI se dnes daří léčit a vyléčit tak, aby se pacienti mohli vrátit k aktivnímu životu bez bolestí v kyčlích.
U některých se však bez adekvátní léčby může rozvinou artróza kyčelního kloubu, která může vést k intenzivním bolestem a omezení mobility.
Nicméně dlouhodobá prognóza u léčených pacientů jistá není a je dosud nejasné, zdali eliminace příznaků FAI zabrání pozdějšímu vzniku koxartrozy.
