CO JE CHONDROPROTEKTIVNÍ TERAPIE
Chondroprotektivní terapie si klade za cíl zpomalit, zastavit nebo zvrátit degradaci kloubní chrupavky v kloubech, zejména při léčbě osteoartrózy (OA).
Je založena především na podávání doplňků stravy či léčivých přípravků majících za cíl
- chránit chondrocyty,
- podporovat tvorbu chrupavky a
- zpomalovat její degradaci
(lidově jsou nazývané "kloubní výživa").
Mezi nejznámější patří např. hyalurononan, kolagen, glukosaminsulfát, chondroitinsufát či metylsulfonylmetan.
Bohužel právě v oblasti tzv. potravinových doplňků lze velmi často narazit na klamavou reklamu slibujících jistého odstranění bolestí, obnovení původního rozsahu pohybu, odstranění artrotické deformace, jistý návrat k původním aktivitám, jistotu vyhnutí se operaci formou kloubní náhrady atd.
Jak naprosto správně uvádí např. MUDr. Jiří Funda (ortoped) ve velmi poučném článku Chondroprotektiva v prevenci a léčbě artrózy kloubů dolních končetin u orientačních běžců, "chondroprotektivní léčba nikdy nevede k obnovení chrupavky do původního stavu, pouze může zpomalit proces degenerace a jejího odlučování, může protizánětlivým efektem snížit výskyt bolesti, snížit spotřebu analgetik, zlepšit tudíž rozsah pohybu a kvalitu života.
Léčba chondroprotektivy je jen součástí komplexní konzervativní i operační léčby pacientů s artrózou a tak k ní je nutno přistupovat realistickým pohledem.
Do kapitoly "zázračné léčby" patří i česká verze léčby artrózy pomocí kmenových buněk, kde je jistota ekonomického poškození potenciálních pacientů při samozřejmě minimálním efektu léčby."
Chondroprotektiva jsou povětšinou stavební kameny tkáně chrupavky, kterou používají chondrocyty (buňky tvořící mezibuněčnou hmotu tvořící většinou objemu chrupavky).
CHONDROCYTY
Klíčovým prvkem v metabolismu chrupavek jsou chondrocyty, buňky vytvářející "novou chrupavku" tvoří jen zhruba 1 - 5% objemu samotné chrupavky.
Zbytek tvoří tzv. extracelulární matrix /ECM/, s věkem dochází k jejich přirozenému úbytku chondrocytů, jejich produkce a tedy i úbytku chrupavky samé (artróza).
Situaci dále zhoršují prodělané úrazy, přetěžování kloubů, intenzivní sportování, ale i obezita, vrozené vady dolních končetin, aj.
Chondrocyty syntetizují základní strukturální složky chrupavky, jako je kolagen typu II a proteoglykany, které jsou nezbytné pro lubrikaci kloubů a pro strukturální integritu.
Pod vlivem stresu (např. vyšší věk, obezita, zranění) mění chondrocyty svůj metabolický profil, často zvyšují tzv. anaerobní glykolýzu (získávání energie při nedostatku kyslíku) a dochází k poruše funkcí mitochondrií - buněčných struktur odpovědných za získávání energie.
Poruchy metabolismu (mitochondriální dysfunkce) či destrukce chondrocytů (jejich odumírání) jsou klíčové faktory vzniku artrozy kolene.
PROČ SE CHRUPAVKA NETVOŘÍ? NEMÁ JÍ CO TVOŘIT
Pokud dojde ke snížení počtu chondrocytů, snížení jejich funkce nebo dokonce omezení funkce nedostatečného počtu chondrocytů, přestanou vytvářet dostatečné množství tkáně a chrupavka "ubývá" a posléze i zcela mizí.
Většina tzv. chondroprotektivních protokolů (lidově řečeno kloubní výživa) spoléhá na zvýšení přísunu některých "stavebních kamenů" chrupavky (typicky kolagen, glukosamin, chondroitin, atd.).
Ponechme stranou různou "klamavou reklamu", kdy doplňky stravy deklarované složky ani neobsahují.
I věrohodnější výrobci už mlčí o tom, že hlavním problémem nebývá nedostatek těchto látek, ale nedostatečná funkce chondrocytů.
Jinými slovy, podstatná část buněk tvořících kloubní chrupavku odumřela (nové nevznikají) a zbylé k nahrazení degradované chrupavky jednoduše nestačí.
Je pak zcela lhostejné, jaké látky (často výrazně předražené) se snažíte tělu dodat, to je zkrátka pro vytvoření nové kloubní chrupavky využít nedokáže.
A tak tělo použije na stavbu jiných tkání nebo dokonce jen jako zdroj energie (případně uloží do tukových zásob).
Je to podobná situace, jako když chcete opravit rozpadající se zeď, navezete cíhly, cement, písek - a zapomenete na zedníky...
A je lhostejné, jestli přivezete více cihel, lepší cihly, více lepšího písku či cementu - bez těch zedníků to stejně nepůjde.
Je tedy především nutné "nakopnout" chondrocyty, aby začaly znovu tvořit dostatečné množství tkáně.
A k tomu pouhá "kloubní výživa" rozhodně stačit nemůže.
JAK OBNOVIT DOSTATEČNOU TVORBU CHRUPAVKY
Hlavním důvodem úbytku chondrocytů je především věk, chronická traumatizace chrupavek (sport, obezita, aj.) či poúrazové stavy.
Nedostatečná činnost zbylých chondrocytů je daná nedostatkem energie v prostředí téměř bez kyslíku a živin, kterým chrupavky jsou.
Bohužel, vědci také prokázali, že chondrocyty v podstatě postrádají schopnost profilerace - neumí se množit či jinak zvyšovat svůj počet.
Jedinou cestou je tedy podstatně ZVÝŠIT AKTIVITU zbylých chondrocytů.
Pokud to neuděláte, doslova vyhazujete peníze za "kloubní výživu" oknem.
ÚČINEK GaAlAs LASERU NA FUNKCI CHONDROCYTŮ
Účinek laseru na hojení tkání byl popsán již v 60. letech minulého století prof. E. Mesterem v rámci výzkumů NASA, ale nebyl přesně znám jeho mechanismus.
Postupně studie prokázaly, že NIR GaAlAs laser o vlnové délce 808 nm působí významné zvýšení aktivity mitochondrií chondrocytů, zrychlení mitochondriální oxidativní fosforylace a reparačních procesů kloubních chrupavek.
To mimořádně důležité je v případě, že došlo vlivem věku, intenzivního zatěžování kolen, mikrotraumat apod. k významnému úbytku již tak malého počtu chondrocytů v chrupavkách.
Jen tak lze předejít úbytku chrupavky nebo dokonce takový úbytek zvrátit (a chrupavku doplnit).
Některé zdroje tvrdí, že je vhodná určitá suplementace (kloubní výživa), i když důkazy pro její efekt spíše chybějí.
Rozhodně ale dodávání "stavebních kamenů" chrupavky bez dostatečné aktivity buněk, které chrupavky vytvářejí (chondrocyty) - tedy bez současného používání GaAlAs laseru - je jen zbytečné vynakládání peněz.
